(OULK - příloha 4)

Z pohledu plánů B a R na válku na Balkáně, resp. proti Rusku byly jednotky rakouské armády rozděleny (v zásadě na úrovni armádních sborů) do tří skupin:

Většina rakouské armády (zhruba 3/5 sil) byla určena v každém případě pro boj s Ruskem. Případná částečná mobilizace proti Srbsku se jí tedy netýkala, v případě všeobecné mobilizace nastupovala do Haliče. Jednalo se o sbory:

• I. (Kraków) - 3 divize
• II. (Wien) - 3 divize
• III. (Graz) - 3 divize
• malá část IV. (Budapest) - 1 divize
• V. (Bratislava) - 3 divize
• VI. (Košice) - 3 divize
• X. (Przemyśl) - 3 divize
• XI. (Львів) - 3 divize
• XII. (Sibiu) - 3 divize
• XIV. (Innsbruck) - 3 divize

Její síla byla 28 pěších divizí, 10 jezdeckých divizí a 21 domobraneckých a pochodových brigád.

Minimální skupina Balkán byla určena v každém případě pro boj se Srbskem a Černou Horou (považovalo se za jisté, že v případě války s Ruskem bude nutno vojensky zajistit i hranice se Srbskem). V případě částečné i všeobecné mobilizace nastupovala do Bosny (a zčásti do jižních Uher). Jednalo se o sbory doplňované z oblastí sousedících se Srbskem:

• malá část VII. (Temesvár) - 1 divize (20 HID)
• XIII. (Zagreb) - 3 divize (7 a 36 ID, 42 HID)
• XV. (Sarajevo) - 2 divize (1 a 48 ID)
• XVI. (Dubrovnik) - 2 divize (18 a 47 ID)

(pozn.: XV. a XVI. sbory se skládaly prakticky z horských brigád)

Její celková síla byla 8 pěších divizí a 7 domobraneckých a pochodových brigád.

Zbytek jednotek tvořil operační skupinu, která byla v případě války na Balkáně určena pro boj se Srbskem, v případě války s Ruskem pro boj s Ruskem. V případě částečné mobilizace proto nastupovala do jižních Uher, v případě všeobecné mobilizace do východní Haliče. Při výběru těchto sborů bylo hlavním kritériem to, aby v případě války pouze se Srbskem nebyly na srbskou frontu odeslány vojenské jednotky z oblastí, sousedících s dalšími potenciálně nepřátelskými státy (Ruskem, Itálií, Rumunskem), proto byly tvořeny jednotkami těchto sborů z Čech a Uher:

• většina IV. (Budapest) - 3 divize (31 a 32 ID, 40 HID)
• většina VII. (Temesvár) - 3 divize (17 a 34 ID, 23 HID)
• VIII. (Praha) - 3 divize (9 a 19 ID, 21 LID)
• IX. (Litoměřice) - 2 divize (29 ID, 26 LID)

Její síla byla 11 pěších divizí, 1 jezdecká divize a 6 domobraneckých a pochodových brigád.

Z jednotek sborů přiřazených do Staffel B byla vyčleněna 10. pěší divize (Josefov, IX. sbor) a 95. domobranecká brigáda (Praha, VIII. sbor), které měly v případě částečné mobilizace namísto odeslání na srbskou frontu zůstat posádkou v Čechách (kde se předpokládaly v souvislosti s válkou proti Srbsku možné nepokoje; 10. divize byla také zvolena proto, že byla považována na základě zkušeností z částečné mobilizace proti Srbsku v roce 1912 za nespolehlivou). V případě války s Ruskem měly být odeslány na ruskou frontu společně s celou Staffel B.

Z jednotek sborů přiřazených do Staffel A byly vyčleněny 1. domobranecká brigáda (Vídeň, II. sbor), 40. domobranecká brigáda (Brno, II. sbor), 103. domobranecká brigáda a 9. honvédská pochodová brigáda (obě Kluž, XII. sbor) a 12. pochodová brigáda a 10. honvédská pochodová brigáda (obě Sibiu, XII. sbor), které neměly být nasazeny na ruskou frontu, ale měly zajišťovat v Sedmihradsku hranici s Rumunskem.