Po odchodu jednotek do pole byla přesunuta některá náhradní tělesa (zpravidla pěších pluků) z míst původních posádek do jiných měst¹⁾. Důvodem byly pravděpodobně většinou nedostatečné kapacity některých posádkových měst, která nemohla nabídnout prostory pro všechny zmobilizované muže, kteří byli povoláni.

Mimo to byly na konci srpna z politických důvodů (aby srbské jednotky odešly z území se srbským obyvatelstvem) prohozeny náhradní prapory IR 6 (Novi Sad→Pécs) s IR 52 (Pécs→Novi Sad) a IR 37 (Nagyvarad→Petrovaradin) s IR 70 (Petrovaradin→Nagyvarad) a dodatečně také IR 19 (Györ) s bh IR 4 (po přeložení Záhřeb)⁴⁾.
Plánovány, ale nakonec zrušeny, byly přesuny IR 20, 56, 57 a 100 do Krakova.
Doplňovací velitelství (Ergänzungsbezirkskommando) z Terstu se v srpnu přesunulo do Opčiny⁵⁾.

Náhradní tělesa všech jednotek z Haliče byla během prvních měsíců války přeložena dál od hranic, neboť jejich sídla (a doplňovací obvody) byly okupovány ruskými vojsky. Nejdříve (už v srpnu) byly přeloženy jednotky ze sborové oblasti Lvov (plus Stryj), a to do sborové oblasti Košice⁶⁾. Těsně poté následovalo posunutí jednotek z východní části sborové oblasti Przemyśl hlouběji na západ a následně přesun všech jednotek sborové oblasti Przemyśl (kam???). V polovině září pak byly přesunuty i jednotky ze sborové oblasti Krakov, a to na Moravu a do Slezska⁷⁾ - tím byla vyklizena celá Halič. Posléze(?) byly ještě jednotky odsunuté ze sborové oblasti Lvov posunuty z oblasti Košice hlouběji do nitra státu (do Štýrska a Maďarska):

Doplňovací velitelství (Ergänzungsbezirkskommando) z Tarnopolu se v srpnu přesunulo do Lvova, opraveno na Užhorod, z Brzežan do Stryje, opraveno na Mukačevo³⁸⁾, z Černovic do Nagybocsko, ze Lvova do Užhorodu, ze Zloczówa do Mukačeva, z Czortkówa do Szatmár Németi, z Kolomey do Szaploncza (u Marmarošské Sihoti) a ze Stanislavova do Chustu (AOK-OpA, Kt. 3). Domobranecká doplňovací velitelství pak z Czortków do Szatmár Neméti, z Tarnopolu do Užhorodu, Černivci do Nagybocskó, ze Zloczów a z Brzežan do Mukačeva, z Gródek Jag. do Jaroslawi, z Kolomea do Szaploncza (u Marmarošské Sihoti), ze Stanislavova do Chustu, z Lvova do Užhorodu.

Po polovině listopadu bylo rozhodnuto o posunutí náhradních těles ze severovýchodní části košického sborového velitelství - obvody Marmarošská Sihoť, Mukačevo, Užhorod a Prešov - do zbylých obvodů košické sborové oblasti.³⁹⁾. 23.11. bylo ale přikázáno přesunutí všech náhradních těles ze sborové oblasti Košice, a to do sborové oblast Budapešť (ovšem pouze západně od Dunaje); samotné košické sborové velitelství se přesunulo do Szekésfehérváru⁴⁰⁾. Tělesa z doplňovacího obvodu Lvov, která se nacházela v obvodu Mukačevo, zahájila přesun 24.11. a byla přesunuta: dělostřelectvo a jezdectvo do sborové oblasti Bratislava (ovšem pouze jižně od Dunaje), zbytek do sborové oblasti Graz (střední a horní Štýrsko)⁴¹⁾; samotné sborové velitelství Lvov (nyní Mukačevo) se přesunulo do Grazu a stalo se sborovým velitelstvím Graz II⁴²⁾.

Náhradní tělesa pěších pluků z Čech (nikoliv však z Moravy!⁴³⁾) byla na počátku roku 1915 postupně přeložena do národnostně cizího prostředí. Důvody byly politické - vedení státu a armády se snažilo zabránit rozkladnému vlivu českého prostředí na povolané muže a vojáky. Pluky z Čech tak byly přeloženy často do Maďarska, případně do různých jinonárodních oblastí, a namísto nich přišla do Čech náhradní tělesa různých jiných - národnostně spolehlivých - pluků: