User Tools

Site Tools


politicka_sprava

Aparát politické správy

Politická správa obecně

V roce 1848 bylo zrušeno poddanství, následovaly změny správního systému. Situace se ustálila v roce 1868. Na základě prosincové ústavy z roku 1867 byl zákonem z 19. května 1868, č. 44 ř. z. vybudován aparát politické správy první a druhé instance, který prakticky beze změn přejala Československá republika v roce 1918. Platnost tohoto zákona se vztahovala na předlitavsko.

Zákon vymezoval politickou správu tak, že jde o záležitosti, které v nejvyšší instanci patří do kompetence:

  • ministerstva vnitra,
  • ministerstva kultu a vyučování,
  • ministerstva zemské obrany a veřejné bezpečnosti (od r. 1870 ministerstva zemské obrany) a
  • ministerstva orby.

Bylo stanoveno, že pod vedením zemských šéfů1) budou záležitosti politické správy vyřizovat zemské politické úřady2), okresní politické úřady a úřady obcí3).

Orgánem první instance státní správy se stala okresní hejtmanství4) v čele s okresním hejtmanem5). Na Moravě vzniklo 30 okresů a doplnilo je 6 statutárních měst (Brno, Olomouc, Jihlava, Znojmo, Uherské Hradiště a Kroměříž). Do roku 1908 vznikly další 4 okresy6). Ve Slezsku to bylo 7 okresů a tři statutární města – Opava, Frýdek a Bílsko (mimochodem v Čechách vzniklo 89 okresů a 2 statutární města – Praha a Liberec).

Úřady doplňovací

Území monarchie bylo rozděleno na vojenské doplňovací okresy, každý doplňovací okres se rozpadá na odvodní okresy7).

Doplňovací úřady první instance pak byly okresní úřady a obecní úřady (magistráty, městské úřady a obecní rady) a doplňovací vojenská okresní velitelství. Politické úřady zemské a zemská vojenská velitelství8) tvoří doplňovací úřady druhé instance. V poslední instanci rozhoduje jednak ministerstvo zemské obrany anebo říšské ministerstvo války samostatně, anebo obě společně.

Viz Instrukce, čili návod jak prováděti zákony branné, První díl, II. oddělení, §. 9. O úřadech doplňovacích. s. 51, 258

Doplňovací okresy na Moravě a ve Slezsku

FIXME

1868-1883

ZeměPolitický doplňovací úřad druhé instanceDoplňovací okresOdvodní okres
čísloumístění
Zemské vojenské velitelství v Brně
Vévodství slezskéZemská vláda v Opavě1OpavaZemské hlavní město Opava (magistrát), Frývaldov, Bruntál, Krnov, Opava okolí
100TěšínBílsko město, Bílsko okolí, Freistadt, Frýdek město, Těšín
Markrabství moravské Místodržitelství v Brně Místek, Nový Jíčín
3KroměřížUherský Brod, Kyjov, Hodonín, Holešov, Uherské Hradiště město, Uherské Hradiště okolí, Kroměříž město, Kroměříž okolí, Valašské Meziříčí
8BrnoZemské hlavní město Brno, Brno okolí, Boskovice, Vyškov
54OlomoucOlomouc město, Olomouc okolí, Přerov, Prostějov, Šternberk, Hranice
81JihlavaDačice, Jihlava město, Jihlava okolí, Velké Meziříčí, Nové Město, Třebíč
93ŠumperkZábřeh, Litovel, Rýmařov, Šumperk, Moravská Třebová
99ZnojmoHustopeče, Krumlov, Mikulov, Znojmo město, Znojmo okolí

1883-1914

nové okresy jsou podtržené

ZeměPolitický doplňovací úřad druhé instanceDoplňovací okresOdvodní okres
čísloumístění
1. sborové velitelství v Krakově
Království haličské Místodržitelství ve Lvově 13 Krakov
20 Neusandez
57 Tarnow
56 Wadowice
Vévodství slezskéZemská vláda v Opavě1OpavaZemské hlavní město Opava (magistrát), Frývaldov, Bruntál, Krnov, Opava okolí, Bílovec
100TěšínBílsko město, Bílsko okolí, Freistadt, Frýdek město, Těšín
Markrabství moravské Místodržitelství v Brně Místek, Nový Jíčín, Moravská Ostrava
54OlomoucOlomouc město, Olomouc okolí, Přerov, Prostějov, Šternberk, Hranice
93ŠumperkZábřeh, Litovel, Rýmařov, Šumperk, Moravská Třebová
2. sborové velitelství ve Vídni
Markrabství moravské Místodržitelství v Brně 3KroměřížUherský Brod, Kyjov, Hodonín, Holešov, Uherské Hradiště město, Uherské Hradiště okolí, Kroměříž město, Kroměříž okolí, Valašské Meziříčí
8BrnoZemské hlavní město Brno, Brno okolí, Boskovice, Vyškov, Tišnov
81JihlavaDačice, Jihlava město, Jihlava okolí, Velké Meziříčí, Nové Město, Třebíč
99ZnojmoHustopeče, Krumlov, Mikulov, Znojmo město, Znojmo okolí, Moravské Budějovice
Arcivévodství Dolní Rakousy Místodržitelství ve Vídní 49 Sv. Hypolit
4 Vídeň A
84 Vídeň B

Zákony

Tady by se měl pomalu doplňovat seznam zákonů týkajících se branné povinnosti. Možná by bylo dobré doplnit nějaké komentáře… časem.

  • 19. 05. 1868 Zákon, o zřízení politických úřadů správních v králostvích Českém, Dalmatském, Haličském aVladimiřském s vojvodstvími Osvětimským a Zátorským a velkovojvodstvím Krakovským, v arciknížetstvích Rakouském pod Enží a nad Enží, ve vojvodstvích Salcburském, Bukovinském, v markrabství Moravském ve vojvodství Horno a Dolnoslezském, v knížecím hrabství Tyrolském a v zemi Vorarlberské, v markrabství Istriánském, v knížecím hrabství Gorickém a Gradišském a v městě i okrlšku Terstském
  • 05. 12. 1868 Zákon, jímžto se ustanovuje, jak se má v králostvích a zemích v radě říšské zastoupených plniti povinnost branná
  • 13. 05. 1869 Zákon, o obraně zemské králoství a zemí v radě říšské zastoupených
  • 01. 07. 1872 Zákon, jímžto se změňují některé paragrafy zákona, daného dne 13.května 1869, (č.68 zák.říšsk.) o obraně zemské království a zemí v radě říšské zastoupených
  • 14. 05. 1874 ???
  • 02. 10. 1882 Zákon, kterýmž se mění několik paragrafů zákona o povinnosti branné ze dne 5.12. 1868 (Z.Ř.č.151)
  • 01. 11. 1882 Nařízení, vydané od ministeria obrany zemské v příčině provedení zákona ze dne 2. října 1882., kterýmžto se mění některé paragrafy zákona o povinnosti branné ze dne 5. prosince 1868
  • 24. 05. 1883 Zákon o c. kr. zemské obraně v královstvích a zemích na rdě říšské zastoupených hledíc k ustanovením zákona branného
  • 18. 03. 1910 Nařízení ministeria zemské obrany, jímž se doplňuje III. část branných předpisů
  • 05. 07. 1912 Zákon, jímž zavádí se nový zákon branný
  • 05. 07. 1912 Zákon o c. k. zeměbraně v královstvích a zemích na říšské radě zastoupených, kromě Tyrolska a Vorlarlberska, hledíc k ustanovení branného zákona
  • 05. 07. 1912 Zákon o vojenském trestním soudním řádě pro společnou brannou moc
  • 27. 07. 1912 Nařízení ministeria zemské obrany, aby byl proveden zákon ze dne 5. července 1912, Z. Ř. č. 128, jímž byl zaveden nový branný zákon
  • 27. 07. 1912 Nařízení ministeria zemské obrany, jímž se vydávají přechodná ustanovení k zákonu ze dne 5. července 1912, Z. Ř. č. 128, kterým byl zaveden nový branný zákon
  • 10. 10. 1912 Nařízení ministeria zemské obrany, aby byl proveden § 48 : 1, sedmý odstavec zákona ze dne 5. července 1912, Z. Ř. č. 128, jímž byl zaveden nový branný zákon
  • 26. 10. 1912 Vyhláška ministeria vnitra v dohodě s ministeriem zemské obrany, kterou se opravují tiskové chyby v nařízení ministeria zemské obrany ze dne 27. července 1912, Z. Ř. č. 153, aby byl proveden zákon ze dne 5. července 1912, Z. Ř. č. 128, jímž byl zaveden nový branný zákon, jakož i v nařízení téhož ministeria ze stejného dne, Z. Ř. č. 154, jímž byla vydána přechodná ustanovení k zákonu ze dne 5. července 1912, Z. Ř. č. 128, kterým byl zaveden nový branný zákon
  • 21. 12. 1912 Zákon, kterým se povoluje, aby byly roku 1913 vybrány kontingenty branců, kterých je třeba k udržení společné branné moci a zeměbrany

Mapy

Odkaz na atlas bankovnćh okresů (z r. 1885) – ty se skládaly z politických okresů (v předlitavsku, v zalitavsku se skládali z žup):
http://aleph.vkol.cz/F/?func=find-b&local_base=svk01&find_code=wlc&request=V%20175.920&adjacent=Y#.Usaiw_TuKHh

Tady je postupný vývoj Vídně (tabulka dole):
http://de.wikipedia.org/wiki/Wiener_Gemeindebezirke

Prameny

Hledíková Z., Janák J., Dobeš J.: Dějiny správa v Českých zemích od počátků státu po současnost, NLN 2007
Vojenské dějiny Československa, II. díl, Naše vojsko, Praha 1986
Virtuální knihovna právních předpisů, Říšská sbírka zákonů:

  • branné zákony rakouský a uherský z roku 1912
  • zeměbranecké zákony rakouský a uherský z roku 1912
  • domobranecké zákony z roku 1886
  • císařské nařízení, týkající se rozšíření domobranecké povinnosti atd.

http://is.muni.cz/th/285270/pravf_b/vyvoj_vojenske_spravy.txt

1)
V Čechách a na Moravě to byl místodržitel, ve Slezsku zemský prezident, jejich úřady pak byly místodržitelství, ve Slezsku zemská vláda.
2)
např. zemská zdravotní rada, zemská školní rada atd.
3)
V roce 1849 vznikly obce jako orgány územní samosprávy. Na ně byla kromě jejich vlastní (samosprávné) působnosti přenesena i část působnosti, která spočívala ve výkonu některých aktů státní správy. Kromě toho pak existovala města, která měla vlastní statut - statutární města, jejich působnost v sobě zahrnovala i kompetenci politického úřadu první instance, zjednodušeně řečeno tvořilo každé statutární město zvláštní politický okres – pro více informací viz prameny.
4)
A statutární města – viz předešlou poznámku.
5)
Magistrát statutárních měst rozhodoval oproti okresnímu hejtmanovi kolegiálně.
6)
Toto tvrdí wikipedie, já jsem našel 3 nové na Moravě a jeden ve Slezsku.
7)
Tyto se územím shodují s politickými okresy.
8)
V roce 1883 byla zrušena generální zemská vojenská velitelství a nově vznikla velitelství teritoriálních sborů.
politicka_sprava.txt · Last modified: 2019/06/22 15:10 by 127.0.0.1