Po odchodu jednotek do pole byla přesunuta některá náhradní tělesa (zpravidla pěších pluků) z míst původních posádek do jiných měst¹⁾. Důvodem byly pravděpodobně většinou nedostatečné kapacity některých posádkových měst, která nemohla nabídnout prostory pro všechny zmobilizované muže, kteří byli povoláni.

Mimo to byly na konci srpna z politických důvodů (aby srbské jednotky odešly z území se srbským obyvatelstvem) prohozeny náhradní prapory IR 6 (Novi Sad→Pécs) s IR 52 (Pécs→Novi Sad) a IR 37 (Nagyvarad→Petrovaradin) s IR 70 (Petrovaradin→Nagyvarad) a dodatečně také IR 19 (Györ) s bh IR 4 (po přeložení Záhřeb)²⁾.
Plánovány, ale nakonec zrušeny, byly přesuny IR 20, 56, 57 a 100 do Krakova.
Doplňovací velitelství (Ergänzungsbezirkskommando) z Terstu se v srpnu přesunulo do Opčiny³⁾.

Náhradní tělesa všech jednotek z Haliče byla během prvních měsíců války přeložena dál od hranic, neboť jejich sídla (a doplňovací obvody) byly okupovány ruskými vojsky. Nejdříve (už v srpnu) byly přeloženy jednotky ze sborové oblasti Lvov (plus Stryj), a to do sborové oblasti Košice⁴⁾. Těsně poté následovalo posunutí jednotek z východní části sborové oblasti Przemyśl hlouběji na západ a následně přesun všech jednotek sborové oblasti Przemyśl (kam???). V polovině září pak byly přesunuty i jednotky ze sborové oblasti Krakov, a to na Moravu a do Slezska⁵⁾ - tím byla vyklizena celá Halič. Posléze(?) byly ještě jednotky odsunuté ze sborové oblasti Lvov posunuty z oblasti Košice hlouběji do nitra státu (do Štýrska a Maďarska):

Doplňovací velitelství (Ergänzungsbezirkskommando) z Tarnopolu se v srpnu přesunulo do Lvova, z Brzezan do Stryje.⁹⁾, Černovic do Nagybocsko, ze Lvova do Užhorodu, ze Zloczówa do Mukačeva, z Czortkówa do Szatmár Németi, z Kolomey do Szaploncza (u Marmarošské Sihoti) a ze Stanislavova do Chustu (AOK-OpA, Kt. 3)

Otázkou zůstává, kam se přesunuly jednotky zeměbrany a domobrany. Zatím víme pouze, že LIR 33, LdstIR 33 a LUR 3 (vše Stryj) do Tarczal a dva nové LdstBaony (Stryj) do Miszkolce¹⁰⁾.

Náhradní tělesa pěších pluků z Čech (nikoliv však z Moravy!¹¹⁾) byla na počátku roku 1915 postupně přeložena do národnostně cizího prostředí. Důvody byly politické - vedení státu a armády se snažilo zabránit rozkladnému vlivu českého prostředí na povolané muže a vojáky. Pluky z Čech tak byly přeloženy často do Maďarska, případně do různých jinonárodních oblastí, a namísto nich přišla do Čech náhradní tělesa různých jiných - národnostně spolehlivých - pluků: