První uzdravení (ranění či nemocní) vojáci se na frontu vraceli s říjnovými pochodovými formacemi. Jejich počet se postupně zvyšoval, až (snad na jaře 1915) dosáhl poloviny důstojníků a třetiny mužstva každé pochodové formace, což je podíl, který pak zhruba platil po celý zbytek války.

Nejvyšší rakouské velení začalo toto číslo pravděpodobně sledovat okolo přelomu roku 1914/1915, kdy zároveň řešilo nedostatek mužů pro potřebné pochodové formace a potřebovalo si ujasnit, jak velkou část z nich lze pokrýt z rekonvalescentů. Ke konci roku 1914 proto zjišťovalo počet navrátilců u všech zeměbraneckých jednotek¹⁾ a ke konci ledna 1915 pak u všech jednotek společné armády ²⁾.