Deníky a vzpomínky dostupné na internetu

Zde bychom rádi shromáždili seznam všech deníků a vzpomínek českých vojáků, které byly zveřejněny na internetu. Pokud víte o nějakých, které jsme opoměli, prosím napište nám o nich na náš mail (signumbelli1914@gmail.com).

Vzpomínky Františka Jemelky

Vzpomínky Františka Jemelky sloužícího na začátku války u 54. pěšího pluku. Od listopadu 1914 v ruském zajetí, od listopadu 1918 příslušník čs. legií v Rusku, s nimiž se vrátil domů v lednu 1921.

Vzpomínky Kamila Raichla

Kamil Raichl (1895-1971) byl odveden na počátku roku 1915 k 18. pěšímu pluku, v květnu však odešel jako důstojník k 87. pěšímu pluku (Celje, Slovinko), s nímž v říjnu odjel na srbskou frontu. V dubnu 1916 byla jeho jednotka přesunuta na italskou frontu (do úseku Fassanských Alp), po průlomu fronty na Piavu. Rok 1918 strávil z větší části v zázemí, kde ho zastihl také vznik ČSR a konec války.

Vzpomínky Františka Novotného

Vzpomínky Františka Novotného (1892-1974), který nastoupil prezenční službu v červenci 1914 jako jednoroční dobrovolník u 11. pěšího pluku (Písek), s nímž v březnu 1915 odešel na ruskou frontu a hned na počátku dubna padl do ruského zajetí. V prosince 1917 vstoupil do čs. legií, do vlasti se vrátil jako intendant 3. stř. divize v srpnu 1920.

Deník Josefa Čipery

Deník Josefa Čipery, který odjel v lednu 1915 přes Maďarsko na ruskou frontu a téměř okamžitě byl u Dukly zajat. Deník končí v ruském zajetí v březnu 1917, druhá část popisující jak se dostal zpět domů se ztratila.

Vzpomínky Aloise Buchty

Vzpomínky Aloise Buchty (1892-1984), který narukoval roku 1914 k 54. pěšímu pluku. Na počátku listopadu s ním dorazil na ruskou frontu a po několika týdnech v boji byl zajat. V ruském zajetí byl až do května 1918, kdy vstoupil do čs. legií, s nimiž se v srpnu 1920 vrátil domů.

Deník Františka Záruby

Deník Františka Záruby, který sloužil u hudebního oddílu 24. pěšího pluku (Kolomea, Ukrajina). S ním v srpnu 1914 vytáhl do pole na ruskou frontu, na konci února byl odeslán do zázemí, čímž deník končí.

Vzpomínky Josefa Bumby

Vzpomínky Josefa Bumby (1876-1965), který na začátku války narukoval k 25. zeměbraneckému pěšímu pluku (Kroměříž) a odjel s ním hned na ruskou frontu. V listopadu 1914 byl zajat a v květnu 1918 vstoupil do čs. legií, s nimiž se na podzim 1919 vrátil do Československa.

Deník Bedřicha Homoly

Přepis deníku Bedřicha Homoly, pozdějšího generála in memoriam, zemského velitele Obrany národa, vedeného od 24.8.1915 do 1.12.1915. Bedřich Homola byl jako příslušník 88. pěšího pluku na počátku války na ruské frontě raněn, po vyléčení odjel jako poručík 24.8.1915 znovu na východní frontu. Zde byl 14.9.1915 znovu raněn a zajat Rusy.

Zápisky Antonína Kouteckého

Část zápisků Antonína Kouteckého (1892-1921) z bojů na ruské frontě a cesty s legiemi z Ruska domů.

Paměti Ferdinanda Hergeta

Paměti Ferdinanda Hergeta (1884-1970), který od roku 1901 do konce války sloužil u rakousko-uherského námořnictva.

Válečný deník Františka Huryty z Horek čp. 8 z let 1914 - 1915

Přepis (zveřejněn na pokračování v místním zpravodaji) zápisků Františka Huryty, který narukoval na počátku války k 98. pluku, s ním odjel koncem srpna na ruskou frontu, kde byl na počátku září zajat. Byl přepraven na Sibiř, kde postupně pracoval v zemědělství a na stavbě železnice. V září 1915 onemocněl a zemřel, závěr deníku dopsal jeho krajan, který ho také dovezl po válce domů manželce. (2. část, 3. část)

Válečné zápisky Josefa Maříka

Vzpomínky Josefa Maříka, příslušníka 28. zeměbraneckého pluku, zveřejněné na pokračování v Křečovických listech (v menu vlevo "Články dle témat" - "Válečné zápisky"). Mařík narukoval při částečné mobilizaci do Benešova a se svým útvarem vyrazil na srbskou frontu, kde byl na konci listopadu 1914 zajat. Poté, co přestál zimní ústup srbské armády přes albánské hory, dostal se na počátku roku 1916 do Itálie a později do Francie, kde v únoru 1918 vstoupil do 21. střeleckého pluku československých legií. S tím absolvoval boje na konci války a po přeřazení k 23. střeleckému pluku se vrátil do nově vzniklého Československa, aby se zapojil ještě do bojů s Maďary na východním Slovensku.

Paměti Josefa Šrámka z Ústí nad Labem

Deník Josefa Šrámka (1892-1984), který byl na konci září 1914 odeslán na srbskou frontu. Na počátku prosince byl zde zajat. Jako válečný zajatec prošel Srbsko, Albánii, Itálii a Francii a podařilo se mu po celou dobu uchránit svůj deník. Po válce se vrátil domů jako francouzský legionář. Na internetu je dostupná část deníku od září 1914 do srpna 1916.

Zápisky Aloise Holečka z Prahy

Narukoval při všeobecné mobilizaci ke zdravotnickému oddělení 21. zeměbranecké divize a s ním odešel na srbskou frontu. V únoru 1915 je společně se svou divizí přesunut do Karpat a několik měsíců tráví v polní nemocnici ve Stakčíně, než pokračuje do východní Haliče.

Vzpomínky příslušníka 93. pěšího pluku na rok 1915

Vzpomínky Josefa Začala ze Zlatých Hor, který narukoval v říjnu 1914 a na východní frontu poprvé odjel po Novém roce 1915. Po svém zranění v únoru 1915 a zotavení v nemocnici v květnu 1915 odjíždí na frontu podruhé. Po svém dalším zranění v srpnu se vrací do Šumperku, odkud znovu putuje na frontu po Novém roce 1916 - tady však jeho zápisky končí. Válku však přežil (po druhém zranění se zotavoval v hranické vojenské nemocnici, kde ho snad zastihl i vznik Československa) a zemřel v roce 1970. (2. část, 3. část, 4. část, nebo celý deník zpracovaný panem Vladimírem Začalem s jeho laskavým svolením ve formátu doc)

7 příběhů legionářů ze Smiřic

Přepis knihy vydané ve Smiřicích nákladem 2(!) kusů, v níž byly shromážděny vzpomínky 7 občanů-legionářů (Josefa Čeňka, Augustina Havlíka, Josefa Rezka, Felixe Řenče, ing. Josefa Siblíka, Jana Špryňara a Václava Volta) na službu v rakousko-uherské armádě, zajetí a službu v legiích.

Vzpomínky Josefa Kozáka

Kratičké vzpomínky na cestu první světovou válkou psané obyčejným "mužem z lidu", který narukoval k 8. zeměbraneckému pluku, od června 1915 byl na ruské frontě, po krátkém intermezzu v Itálii na podzim 1916 opět na východní frontě a na konci války odeslán na italskou frontu, na kterou už ale ani nedošel a vrátil se domů.

Deník četaře Josefa Žampacha

Deníky četaře Josefa Žapmacha zaznamenává jeho nasazení v rámci 30. zeměbraneckého pluku na východní frontě od počátku války do 21.10.1914, kdy byl zraněn a léčení do 8.12., kdy deník ukončil.

Vzpomínky vojáků z obce Chotýčany

Řada vzpomínek rakouských vojáků především z obce Chotýčany, kde ve 20. letech místní kronikář vyzpovídal každého, kdo se z války vrátil. (2. část, 3. část, 4. část, 5. část, 6. část)

Deník zeměbrance Ludvíka Dostála

Deník příslušníka 8. zeměbraneckého pluku (Praha) Ludvíka Dostála, který byl od července 1915 do srpna 1916 nasazen na ruské frontě, kde také na počátku září 1916 padl.

Deník Čeňka Slejška

Čeněk Slejšek si psal deník od svého odvodu v březnu 1915 do jara 1916, kdy s psaním přestal (nebo se zbytek ztratil). Celou dobu své služby strávil s 21. pěším plukem na východní frontě.

Válečný deník českého vojáka Jiřího Vopařila z let 1915–1918

Bakalářská práce zpracovávající deník Jiřího Vopařila, který byl sice příslušníkem 98. pěšího pluku, ale byl na podzim 1915 s jeho pochodovým praporem přidělen k 54. pěšímu pluku a s ním prodělal boje na východní i italské frontě.

Vzpomínky Františka Marka

Vzpomínky Františka Marka, psané ve věku 73 let, pokrývají stručně jeho život před válkou a za první světové války. Odveden byl v říjnu 1915 a sloužil v 28. zeměbraneckém pluku, s jehož 18. pochodovým praporem odjel v únoru 1916 na východní frontu. Na jaře 1917 odjel s celým plukem na frontu italskou, kde byl během 11. bitvy na Soči zajat. Pak se jako příslušník roty divizních kulometů 6. divize čs. legií v Itálii zúčastnil závěrečných bojů v Itálii i obsazování Slovenska a bojů s Maďarskem.

Vzpomínky Františka Hlubučka

Vzpomínky Františka Hlubučka (1896-1974) z Vesce u Turnova, odvedeného v březnu 1915 k 10. zeměbraneckému pluku. Do jara 1916 sloužil v zázemí v Tyrolích, poté odeslán k pluku na východní frontu. V červenci 1916 byl zajat a na jaře 1917 vstoupil do ruských legií, s nimiž se na jaře 1920 vrátil do vlasti.

Vzpomínky Jaroslava Míchala

Jaroslav Míchal vzpomíná na nasazení pražského 8. zeměbraneckého pěšího pluku v Srbsku na samotném počátku války - líčí odchod na frontu a první bojové střety v polovině srpna 1914.

Zápisky Jaroslava Šafra

Jaroslav Šafr narukoval ke 4. rotě 8. zeměbraneckého pěšího pluku, s nímž absolvoval tažení v Srbsku v roce 1914, přesun na východní frontu na počátku roku 1915 a jarní boje v Karpatech, při nichž byl zajat. V ruském zajetí pak v roce 1917 zemřel. Domů zasílal krátké zápisky zachycující období mezi říjnem 1914 a lednem 1917.

Deník Vladimíra Sýkory

Vladimír Sýkora (1890-1973) sloužil jako telegrafista u 6. dragounského pluku a deník si vedl od počátku války až do roku 1921 a popisuje v něm tažení v Haliči, Bukovině i italských Alpách, život v zajateckém táboře a vstup do legií, poválečnou službu v Československu. Deník obsahuje rovněž jeho ilustrace a fotografie.

Deník Vladimíra Sojky

Deník zachycuje působení příslušníka LIR 8 Vladimíra Sojky na východní frontě 1.5.1915 a 20.7.1915, kdy byl ve druhé bitvě u Kraśniku raněn, a následný mnohaměsíční pobyt v nemocnicích.

Deník vojáka

Autor se narodil v roce 1895 v Berouně. Po střední škole byl dne 15.3.1916 odveden do armády a stal se příslušníkem IR 88. V dubnu 1916 odchází na (východní) frontu, kde je zařazen do 17. polní roty.

Vzpomínky z války

Odveden na jaře 1915, povolán v říjnu 1915 k (toho času rozpuštěnému) IR 28, zařazen do pracovního praporu LstIR 14. S tím na frontě v Tyrolích, pak u IR 28 na italské frontě a na Krasu, nakonec po nemocnicích.

Vzpomínky Jaroslava Hradila

Vzpomínky Jaroslava Hradila, který na počátku války pravděpodobně pracoval u trénu, od března u IR 54, od května na ruské frontě, v červnu raněn a pak v nemocnicích ve Vídni (dále zápisky nepokračují, válku však přežil).

Z dědových válečných pamětí

Částečný přepis vzpomínek Antonína Z., příslušníka LIR 13 a posléze čs. legií v Rusku. Na frontě od dubna 1915 do 21.5., kdy byl raněn, pak v nemocnici a rekonvalescenci. V září-říjnu 1915 pionýrský výcvik, a pak od konce roku opět na frontě u pluku až do 20.7.1916, kdy byl zajat u Peremylu.

Sedm let jsem u vás sloužil

Vzpomínky Aloise Hlučky (sepsány až v roce 1971), který narukoval v roce 1912 k odloučenému praporu IR 8 do Trebinje a sloužil u něj i po vypuknutí války, než byl 6.12.1914 při třetím srbském tažení zajat. Následující rok trávil jako administrativní pracovník v nemocnici ve Skopje, přežil evakuaci do Albánie na konci roku 1915 i karanténu na Asinaru. Pak v zajateckém táboře ve Francii, na konci roku 1917 vstoupil do fr. legií a sloužil v 22. pluku až do října 1919.