Hřbitovy a památníky - současný stav

Jsme přesvědčeni, že dnes, sto let po první světové válce a také po zkušenosti druhé světové války, která ji v mnohém zastínila, by hřbitov vojáků zemřelých v první světové válce měl být - samozřejmě krom důstojného místa jejich posledního odpočinku - především mementem. Místem, které člověka přivede k zamyšlení nad nesmyslností války, ve které se lidé navzájem zabíjejí po milionech, nad utrpením, které takové řešení konfliktu způsobuje, a nad světem, který k němu opakovaně sahá. K tomu, aby vojenský hřbitov takovým místem mohl být, se ale musí zachovat jeho genius loci, jeho jedinečnost - jinak totiž nikoho nepřiměje ani k tomu, aby se na něm vůbec zastavil. Když bude jeden jako druhý, rovná plocha s anglickým trávníkem, seznamem jmen a symbolickými kříži či deskami, bude pravděpodobně splňovat formální kritéria vojenského pohřebiště, ale ztratí do značné míry smysl své existence.

Nemyslíme si, že je vše nutné nechat v původním stavu, ani že se vše musí obnovovat přesně tak, jak to bylo - i když je to podle nás dobrý způsob, jak dosáhnout výše popsaného. Z některých hřbitovů však vznikly kostnice (Hranice), některé byly upraveny a opatřeny třeba novými památníky (Hradec Králové-Pouchov), některé byly přeměněny de facto v park (Šumperk). Všechny podle nás výše popsanou funkci plní. "Golfová hřiště" německého stylu, ke kterým mají tendenci krom Němců sahat i Rakušané a už i Rusové, nikoliv. Jako ukázka ideálního stavu hřbitovů z první světové války může sloužit polská Halič, která má více než 400 hřbitovů (některé navíc architektonicky cenné) zasazených většinou v přírodním terénu, více či méně udržovaných, ale v zásadě v původním stavu, které slouží jako běžný cíl turistických výletů místních i přespolních. Stejným směrem se vydali na východním Slovensku, a i zde se už turistický potenciál vojenských hřbitovů z první světové války začíná ukazovat.

Česká republika

V České republice, kam fronty první světové války nezasáhly, se nachází velké množství hřbitovů nemocničních a zajateckých. Jejich velká většina je součástí civilních hřbitovů a jako taková je zpravidla dobře udržována (i když existují samozřejmě výjimky). Mnohdy jsou na místě i tabulky se jmény.

Slovensko

Na území východního Slovenska probíhá v současnosti velká vlna obnovy (mnohdy zcela zničených a zapomenutých) válečných hřbitovů z první světové války. Hřbitovy jsou obnovovány (až na výjimky) citlivě k původnímu architektonickému záměru jejich autorů a stávají se vyhledávanými turistickými atrakcemi. Vzhledem k nedostupnosti dokumentace je jen velmi výjimečně možno osadit i tabulky se jmény. Hřbitovy mimo frontovou oblast (nemocniční, zajatecké) jsou v různém stavu - od udržovaných až po (např. výstavbou) zcela zlikvidované.

Polsko - Halič

Velká většina ze 400 vojenských hřbitovů v Haliči je zachována v původním stavu, mnohé jsou rekonstruované (vlna obnovy vojenských hřbitovů prošla Malopolskem v 90. letech 20. století). Většina je průběžně udržována, některé jsou zarostlé. Jen výjimečně jsou některé částečně zničené. Často jsou zachovány (obnovené) tabulky se jmény.

Polsko - mimo Halič

Na území bývalého Ruského Polska je stav vojenských hřbitovů z první světové války všeobecně tristní, přičemž situace je poměrně nejlepší na západě země (u Katowic a Krakowa), kde jsou hřbitovy většinou zachované a udržované, a zhoršuje se směrem na východ, kde (např. oblast Kraśniku) zpravidla z válečých hřbitovů zbyl pouze kříž (většinou ani ten ne původní) a symbolické místo kolem něho, které zdaleka neodpovídá původní rozloze pohřebiště (výjimkou jsou jen výstavní hřbitovy polských legionistů). Navíc je hřbitov z první světové války často "modernizován" umístěním neosuvisejícího památníku polských národních hrdinů. Jména zcela chybí.

Ukrajina

Ukrajina je prodloužení Ruského Polska ještě dále na východ...

Slovinsko

Ve Slovinsku byly vojenské hřbitovy mezi válkami většinou upraveny Italy, jimž území připadlo - italské byly zrušeny a ostatky italských vojáků soustředěny v několika monumentálních kostnicích, z rakousko-uherských pak byly vybrány některé, na něž byly převezeny ostatky z okolních, které tak zanikly. Vznikly tak zpravidla velké hřbitovy s tisícovkami pohřbených rakousko-uherských vojáků, kde je dodnes zpravidla zachován centrální památník, někdy italské betonové náhrobky, jindy jde jen o oplocenou travnatou plochu. Spíše výjimečně jsou zachovány (původní) tabulky se jmény.

Itálie

V Itálii (včetně části Slovinska) byly ve 20. a 30. letech zbudovány monumentální památníky (osária), v nichž byly soustředěny ostatky vojáků z první světové války z okolí. Většina vojenských hřbitovů ve frontových oblastech tak byla ve dvou vlnách (20. a 30. léta, 70. a 80. léta) zrušena a většina vojáků je pochována v těchto kostnicích. Krom toho existují vojenské hřbitovy v zázemí (u nemocnic), které jsou více či méně zachovány do dnešních dnů.

Srbsko

Vojenské hřbitovy z první světové války v Srbsku jsou téměř zapomenuty. Ve 20. letech bylo vybudováno několik památníků na místech význačných bojů, kde byly do krypt soustředěny ostatky vojáků padlých v okolí. Ostatní vojenské hřbitovy jsou zpustlé.

Rumunsko