Na počátku války vytáhlo do pole celkem 233 domobraneckých praporů (většinou organizovaných v domobraneckých plucích). Na podzim 1914 bylo sestaveno dalších 30 pochodových domobraneckých praporů a ze záložníků 2. výzvy dalších 200 domobraneckých praporů, z nichž některé byly rovněž odeslány přímo na frontu (především k armádní skupině Pflanzer-Baltin). Nikdy nebylo v plánu všechny tyto jednotky zásobovat doplňky (k čemuž nebylo k dispozici dostatek mužů), a většina postupně zanikala.1) Do konce listopadu 1914 bylo rozpuštěno celkem 140 setnin předlitavských domobraneckých brigád, 108 setnin uherských domobraneckých brigád, 42 setnin pochodových praporů uherské domobrany, 27 setnin teritoriálních a etapních jednotek předlitavské domobrany a 10 setnin teritoriálních a etapních jednotek uherské domobrany; při tabulkovém počtu 250 mužů na setninu by to činilo přes 80 000 mužů2), početní stavy rozpouštěných jednotek však byly ve skutečnosti výrazně nižší.
Předlitavské domobranecké pluky byly z valné většiny přeměněny v samostatné domobranecké prapory, určené ke službě v zázemí. Z původních 40 domobraneckých pluků (č, 1-39 plus ???) zůstalo 16, a to: 1., 2., 5., 6., 11., 13., 22., 23., 25., 26., 27. 31., 32., 51., 409. a 410 - většina z nich v sestavě 106. LdstID a 1. LdstBrig (menší oddíly sloužily rovněž v 7. armádě). Ze zbytku vzniklo zhruba 60 samostatných domobraneckých praporů. Totéž platí o zalitavských – z původních 32 zůstalo 7, a to 3., 5., 6., 17., 19., 20. a 29. Zbytek byl přeměněn zhruba v 70 samostatných domobraneckých praporů.
Po vstupu Itálie do války z některých domobraneckých praporů vzniklo 13 brigád a 7 polobrigád spojených do 6 divizí nasazených na nové frontě; 10 brigád a 4 polobrigády (4 divize) zůstaly zachovány dlouhodobě. Na jaře 1915 už existovalo pouze 300 domobraneckých praporů, z nichž asi jen 100 bylo na frontě, dalších 80 střežilo řeky na balkánské frontě (ty byly v létě 1915 zformovány do 13 brigád a podílely se nemalou měrou na tažení proti Srbsku, Černé Hoře a do Albánie) a zbytek tvořil posádku pevností a dunajských předmostí nebo střežil zásobovací trasy. V listopadu 1915 tak z 382 existujících domobraneckých praporů 210 sloužilo na frontě.3)
Od listopadu 1915 byly všechny bojově nasazené domobranecké prapory nazývané “Landsturm-Infanterie Battailon”, kdežto prapory působící v zázemí “Landsturm-Etappen Battailon”. Na jaře 1916 existovalo 201 bojových praporů4) a 192 etapních. Navíc existovalo ještě větší množství jednotek menších než prapor, které byly určeny ke strážní nebo pracovní službě a sloužily na komunikačních liniích, na okupovaných územích nebo v zázemí. Skládaly se z mužů všech věkových kategorií, kteří nebyli fyzicky schopni služby u jiných jednotek. Jejich organizace se neustále měnila.5)
Počet domobraneckých praporů neustále klesal – v květnu 1916 jich bylo 216, na počátku roku 1917 jich bylo 173 a v červnu 1918 už jen 154. Roku 1917 také začal výrazně klesat počet uherských domobraneckých pluků, jejichž rozpuštění požadovala uherská politická reprezentace v rámci vyrovnání podílu do armády odvedených mužů z obou částí monarchie.
Na základě výnosu AOK z 15.8.1914 6) měly být postaveny domobranecké pochodové prapory určené k odeslání k armádám v poli. Prapory číslo 1-9 měly být sestaveny z mužstva náhradních setnin domobraneckých pluků a připraveny k odchodu do pole k 31.8.1914; prapory vyšších čísel měly být sestaveny z přebytečného mužstva narukovavšího při mobilizaci do domobrany a měly být vytvořeny k 27.8.1914.
LdstMaBaon 1 - LdstIR 14 - Brno (2 Komp), LdstIR 25 - Kroměříž (2 Komp.)
LdstMaBaon 2 - Vídeň A (2 Komp.), Znojmo (1 Komp.), Jihlava (1 Komp.)
LdstMaBaon 3 - Vídeň B (1 Komp.), St. Pölten (2 Komp.)
LdstMaBaon 4 - Cheb (2 Komp.), Plzeň (2 Komp.)
LdstMaBaon 5 - Praha (2 Komp.), Písek (1 Komp.), Benešov (1 Komp.)
LdstMaBaon 6 - České Budějovice (1 Komp.), Jindřichův Hradec (1 Komp.), Beroun (1 Komp.), Rokycany (1 Komp.)
LdstMaBaon 7 - Litoměřice (1 Komp.), Chomutov (1 Komp.), Mladá Boleslav (1 Komp.), Turnov (1 Komp.)
LdstMaBaon 8 - Čáslav (2 Komp.), Jičín (1 Komp.), Jaroměř (1 Komp.)
LdstMaBaon 9 - Linz (1 Komp.), Salzburg (1 Komp.), Vysoké Mýto (2 Komp.)
(10-14 jsou z Rakouska)
LdstMaBaon 15 - Cheb (2 Komp.), Plzeň (1 Komp.)
LdstMaBaon 16 - Praha (5 Komp.)
LdstMaBaon 17-18 - České Budějovice (8 Komp.), Písek (150 mužů)
LdstMaBaon 19 - Beroun (4 Komp.)
LdstMaBaon 20 - Litoměřice (4 Komp.)
LdstMaBaon 21 - Mladá Boleslav (5 Komp.)
LdstMaBaon 22 - Jičín (2 Komp.) + Čáslav (bez udání počtu), Vysoké Mýto (1 Komp.)
(23-26 jsou z Rakouska)
(27-30 jsou dodatečné z Rakouska)
Na základě výnosu AOK z 15.8.1914 mělo být postaveno z domobranců, kteří ještě v té době nebyly povoláni (tedy domobranci II. výzvy ve sborových oblastech nesousedících s nepřítelem, tedy II-Vídeň, VIII-Praha, IX-Litoměřice, XIV-Innsbruck, ovšem bez TKJR; proč ne ještě III-Graz?) celkem 100 domobraneckých (etapních) praporů, které byly určeny k odeslání k armádám v poli. Tito muži rukovali postupně v první polovině září a prapory měly být připraveny k odchodu do pole ve druhé polovině měsíce.
LdstBaon 1-18 - Vídeň A
LdstBaon 19-25 - Vídeň B
LdstBaon 26-29 - Brno
(30-33 - St. Pölten)
LdstBaon 34-37 - Znojmo
LdstBaon 38-39 - Jihlava
LdstBaon 40-43 - Kroměříž
LdstBaon 44-46 - Cheb
LdstBaon 47-49 - Plzeň
LdstBaon 50-58 - Praha
LdstBaon 59-60 - Písek
LdstBaon 61 - Benešov
LdstBaon 62-63 - České Budějovice
LdstBaon 62-64 - Jindřichův Hradec
LdstBaon 65 - Beroun
LdstBaon 66-73 - Litoměřice
LdstBaon 74-77 - Chomutov
LdstBaon 78-83 - Mladá Boleslav
LdstBaon 84-85 - Turnov
LdstBaon 86-89 - Jičín
LdstBaon 90-91 - Jaroměř
LdstBaon 92-93 - Čáslav
LdstBaon 94-95 - Vysoké Mýto
(96-100 - Linz a Salzburg)
Navíc bylo postaveno 6(?) praporů z mužů sborového velitelství I-Krakow, číslovaných od 101 dál:
LdstBaon 101-102 - Olomouc
LdstBaon 103 - Opava
LdstBaon 104 - Těšín
(105-106 je Halič)
LdstBaon 400 - Vídeň A
Později - pravděpodobně v létě 1915 - vznikly domobranecké etapní prapory (Lst Etappen Battalion) s čísly nad 500. Z nich z českých zemí byly doplňovány například:
LdstEtBaon 512 - Písek a Beroun, od července 1916 Praha7)
Obdobně bylo zformováno 97 domobraneckých etapních praporů uherskou domobranou. Jejich číslování bylo jiné - zachovávalo číslo domobraneckého velitelství, doplnění římským pořadovým číslem před lomítkem, rozlišující prapory stavěné tímtéž velitelstvím:
k.u. LdstBaon I/9 a II/9 - Košice (určení: Przemyśl)
k.u. LdstBaon III/9 - Spišská Nová Ves (určení: Przemyśl)
k.u. LdstBaon I/11 a II/11 - Mukačevo (určení: I/11 Lvov, II/11 Przemyśl)
k.u. LdstBaon III/11 - Užhorod (určení: Przemyśl)
k.u. LdstBaon I/12 - Satu Mare (určení: Lvov)
k.u. LdstBaon II/12 - Sighetu Marmației (určení: Lvov)
k.u. LdstBaon III/12 - Carei (určení: Lvov)
k.u. LdstBaon I/13, II/13, III/13 - Bratislava
k.u. LdstBaon I/14 a III/14 - Nitra
k.u. LdstBaon II/14 - Levoča
k.u. LdstBaon I/15, II/15, III/15 - Trenčín
k.u. LdstBaon I/16 - Banská Bystrica
k.u. LdstBaon II/16 - Balassagyarmat
k.u. LdstBaon III/16 - Jelšava
k.u. LdstBaon I/31 a II/31 - Veszprén (určení: 6. armáda)
k.u. LdstBaon III/31 - Tóváros (určení: 6. armáda)
(dále vznikly - zčásti na Slovensku - prapory číslované od 200 výš)