2. díl

http://www.grwar.ru/library/Strateg_Essay_2/index.html - odkaz na web Русская армия в Первой мировой войне

Schéma: 1

K 1. (14.) září naše armády v poli byly uskupeny do dvou skupin na frontě Jurburg-Suvalki-Grodno-Kadzidlo-Novogeorgievsk-ř. Visla k Zavichostu-Belgoraj-Němirov-Mikolejev-Galič-Černovice, což představuje kolem 900 verst.

Severní skupina armád patřila do sestavy Severozápadního frontu a byla roztažena na frontě 360 verst od Jurburga k Varšavě. Armády měly v týlu předem přichystané obranné postavení na řekách střední Němen, Bobr a dolní Narev. Kromě pevnosti Kovno, Grodno, Osovec a Novogeorgievsk, zde byli připraveny opevněná předmostí u Olity na řece Něman, u Štabina na řece Bobr a u Vizny, Lomži, Ostrolenky, Rožanu, Pultuska a Zegrža na dolním Narevu. V prostoru Varšavy byly staré forty, poškozené v 1910 r. při zrušení pevnosti, a úsek Zegrž-Novogeorgievsk přikrýval fort u Dembe.

Po neúspěšných srážekách na hranicích Východního Pruska se ztrátou cca 70.000 mrtvých a raněných, 30.000 zajatých, 150 děl a velkého množství materiálu, naše 1. armáda pod velením gen. Rennenkampfa k 1 (14) září vstupovala k ruské hranici na úseku Jurburg-Vladislavov-Vižajny. Tento ústup probíhal pod tlakem nepřítele a měl neuspořádaný charakter: ani štáb frontu, ani štáb armád nevěděly o prostorech noclehu vojsk z 31. srpna na 1. (14.) září. Více dní štáb frontu nevěděl o umístění štábu armády a teprve ráno 1. (14.) září zjistili, že se štáb nachází v Kovně. Sbory armády byly uspořádány (počínaje zprava): XXVI., III., IV., II., XX. Na právem křídle se nacházela jezdecká skupina gen. Raucha (1. a 2. gardová jezdecká divize a 1 oddíl jezdecké brigády), na levém křídle - jezdeckou skupina gen. Chana-Nachičevanského (2. a. 3 jezdecká divize)

2-я армия, после ее неудачного наступления под командой ген Самсонова, к 1 (14) сент. еще не была приведена в порядок {3} . Армия находилась между государственной границей и р. Наревом, имея против себя лишь небольшие ландверные и ландштурменные части противника. Корпуса были расположены: VI - у Кадзидло, XXIII - в районе Еднорожец (Еднорозец), выделив 1 стр. бриг. в Цеханов, и I - в районе севернее Прасныша. Армейская конница прикрывала фронт армии: 4 кав. див. в районе Мышинец, 6 кав. див. в районе Млава и 15 кав. див. в районе Хоржеле.Podtržení

10. armáda dokončovala svoje soustředění. XXII. sbor byl v okolí Avgustova, III. sibiřský sbor - v okolí Graevo a I. turkestánský sbor pokračoval do 3. (16.) září ve vykládce a soustředění v okolí Lomži. Armádní jízda - 1. jezdeská divize se nacházela jižně Avgustova, veda průzkum na Markgrabovo (Olecko) a 4 oddíly jezdecké brigády v okolí Staviska, přikrývaly soustředění I. turkestánského sboru. Pasivní úkol armády, přikrýt přístupy k řece Bobr, dovolil pravému křídlu německé 8. armády (XVII. a I. sbor) klidně uskutečnit boční pochod a vyjít do oblasti Suvalki-Filippovo.

Varšavský oddíl byl určený k obraně tohoto důležitého místa. Skládal se z: posádky Novogeorgievska (79 divize) a XXVII. sboru. Oddíl jízdy byl v prostoru levého břehu Visly: astracháňský kozácký pluk u Koval, gardová kozácká brigáída u Chodeče, prováděla průzkum fronty Vloclavsk- Kola, a kozácká kavkazská divize v okolí Šadeky prováděla průzkum podél řeky Varty.

K 1. (14.) září se v řadách vojsk frontu nacházelo:
a) v 1.armádě vč. posádkoy Ust-Dvinska, Rigo-Šavelskogo okresu a Kovna - 10,5 pěších a 4,5 jezdeckých divizí (135 000 mužů místo 240 000 dle tabulek);
b) v 10. armádě vč. posádek pevností Grodno a Osovec - 8 pěších a 1,5 jezdecké divize (150 000 mužů místo 155 000);
v) ve 2. armádě - 6,5 pěších a 3 jezdecké divize (100 000 mužů, místo 125 000) a
d) ve Varšavském oddílu - 3 pěší a 2 jezdecké divize. (s pohraničními oddíly okolo 50 000 mužů.).

Velitel frontu gen. Žilinskij disponoval 28 pěšími a 11 jezdeckými divizemi (435 000 mužů, místo 751 000 dle tabulek).

Na řece Visle od Varšavy k Zavichostu, v úseku skoro 200 verst, se nacházela pouze zastaralá pevnost Ivangorod s posádkou velikosti brigády. Tento úsek naší fronty byl bráněn přirozenou překážek, řekou Vislu, která má šířku od 400 do 600 sáhů a nemá mostů kromě Varšavy a Ivangoroda. Prostředky jedno pontonového praporu byly nedostatečně pro stavění mostu. Tento úsek na řece Visle byl nejslabším úsekem naší fronty, a proto se brzy stal cílem útoku nepřítele.

Jižní skupina armád obsazovala frontu od ústí řeky San (do Visly) k Černovcím, v délce více než 350 verst, ale hlavní síly skupiny byli připravené na úseku od ústí řeky San od Belgoraje, Nemirova, po Komárno v délce 150 verst. Zde se nacházely: 9.armáda, soustředěná na úseku řeky Sanu od ústí do Razvaduva, k 1.(14.) září pravým křídel překračujíc řeky, přepraviv na levý břeh předvoj (u Čekaja), a s levým křídlem které se zbrzdilo v postupu cca 15 - 18 verst od řeky. Armádní jízda, kromě 13. jezdecké divize, nacházející se na levém břehu řeky Visly, kryje křídlo: 8. a 14. jezdecká divize v okolí Sandomieře, 5. jezdecká divize v okolí Stopnice a turkestánská jezdecká brigáda v okolí Kelců.

Před armádou ustupovaly části rakousko-uherské 1. armády a k 1. (14.) září její hlavní síly ustoupili k linii Tarnobrzeg-Stavy (Stanij), maje na levém břehu Sanu malé zadní voje pro obranu přeprav a řeky.

4. armáda svými předvoji k 1. (14.) září došla k řece Tanev (gardový a III. kavkazský sbor), maje granátnický sbor v druhé linii severně Belgoraja. Armádní jízda (gardová jezdecká brigáda, , 1. donská a uralská kozácká divize), pronásleduje nepřítele, přešli řeku Tanev.

Před armádou ustoupili části rakousko-uherské 1. armády a domobraneckého sboru Woyrsch. Protivník přešel řeku San, kryt zadními voji, které ponechal na právem břehu.

5. armáda k 1. (14.) září XXV., XIX. a V. sborem obsadila úsek od Zamch do Ljubačevu, maje za levým křídlem XVII. sbor. Armádní jízda (svodná kozácká a 3., 4. a 5. donská kozácká divize) kryje frontu armády a pronásleduje nepřítele.

Před frontou armády ustupovaly části rakousko-uherské 4. armády. Její hlavní síly přešli řeku San, nechaje zadní voje u Splavů a Jaroslava. Jaroslav byla opevněna a pozice na pravém břehu měly betonové stavby a silné drátěný zátarasy.

3. armáda se nacházela na lini Nemirov - Javorov XXI., XI., X. sbor a měla za pravým křídlem IX. sbor u Ravy Russké. Armádní jízda (7., 9. a 11. jezdecká a 3. kavkazská kozácká divize) kryly frontu a pronásledovaly nepřítele.

Před frontou armády ustupovaly části rakousko-uherské 4. armády a posádky pevnosti Přemyšl. Části 4. armády přešly na levý břeh Sanu, a části posádky zůstaly před pevnostními pozicemi na pravém břehu Sanu.¨

8. armáda se nacházela v úseku Javorov- Komarno, rozvinouce v jednu linii XII., VII., VIII., XXIV. sbor. Armádní jízda přikrývá frontu a levé křídlo armády a pronásleduje nepřítele.

Před armádou ustupovaly části 3. a 2. rakouské armády v oblasti Přemyšl-Sambor a připravovaly se bránit opevněnou pozici.

Úsek fronty od Komárno do Černovc, v délce skoro 200 verst, kryje 72. divize, roztroušené posádky v různých bodech, a tři kozácké divize (1. a 2. kubáňská a těrská divize). Za Stryj ustoupil rakouský sbor Hofmann, a na jih pouze malé části, chránící cesty k průsmykům přes Karpaty.

V sestavě Jihozápadního frontu k 1. (14.) září se nacházelo:
a)v 9. armádě vč. posádkou Ivangorodu - 10,5 pěších a 4,5 jezdeckých divizí (180 000 lidí místo 210 000 dle tabulek)
b) ve 4. armádě - 8 pěších a 2,5 jezdeckých divizí (100 000 místo 150 000);
v) v 5. armádě - 10 ěších a 4 jezdecké divize (125 000 místo 175 000);
g) ve 3. armádě - 9 pěších a 4 jezdecké divize (120 000 místo 165 000);
d) v 8. armádě - 10 pěších a 6 jezdeckých divizí (150 000, místo 200 0000).

K dispozici velitele Jihozápadního frontu gen. Ivanova se nacházelo 47,5 pěchotních a 21 jezdeckých divizí (670 000 mužů, místo 900 000 dle tabulek)

Na naší frontě se k 1. (14.) září nacházelo 75,5 pěších a 32 jezdeckých divizí, které měly ve svých řadách kolem jedno miliónu bojovníků (místo 1,5 miliónu dle tabulek).

Kromě těchto vojsk se k dispozici Stavce nacházely: 6. armáda v prostoru Petrogradu, 7. armáda v prostoru Bendery–Odessa a části, které nedosáhly bojiště. Všechny tato vojska je možno počítat, jako strategickou zálohu, ze které Stavka čerpala jednotky pro posílení armád.

6. armáda byla určena pro obranu hlavního města v případě výsadku nepřítele; 7. armáda byla určena pro obranu proti Rumunsku, jehož úmysly nebyly ještě vyjasněny. Na cestě na bojiště se nacházely II. kavkazský a II. sibiřský sbor. 3., 6., 12., 13. a 14. sibiřské divize zahájily mobilizaci. I. sibiřský sbor z Dálného Východu byl přepravený do Kazaňského vojenského okruhu pro mobilizaci, a 9. a 10. sibiřská divize ještě nezahájily mobilizaci.

Z řečeného je vidět, že k 1. (14.) září armády Severozápadního frontu (1. a 2.) utrpěly neúspěch a protivník soustřediv své síly proti ustupující 1. armádě, přinutil ji spěšně ustupovat. Armády Jihozápadního frontu, po třech týdnech haličských bitev, pronásledovali nepřítele.

Seznámivše se celkovým postavením na našem bojovém frontě, můžeme přistoupit k prozkoumání dalších operací.

Stavka

Schéma: 1

Z celkového postavení na naší frontě bylo zřejmě, že Stavka měla dva velké úkoly: Neutralizovat úspěch Němců ve východním Prusku a využít úspěch dosažený v haličské bitvě. První z těchto úloh Stavka řešila sama, druhou pověřila velitele Jihozápadního frontu.

K 31. srpnu (13. září) bylo jasné, že 1. armáda poměrně úspěšně vyjde ze srážek ve východním Pruslu a vyhne se osudu??? 2. armády gen. Samsonova.

Svou směrnicí z 31. srpna (13. září) Stavka dává veliteli Severozápadního frontu tyto pokyny:
1) 10. armádou zajistit cesty na Grodno a Belostok,
2) sbory 2. armády ustoupí za řeku Narev, přepravivše se v Ostrolenka, Rožan a Pultusk,
3) hlavním cílem je vyhnout se porážce,
4) “jízdě působit před frontou a na křídlech, zjišťovat síly nepřítele, jejich sestavu a zabezpečit armády od nečekaných překvapení”.
Nepočítaje šablononovitou směrnici pro činnost jízdy, je zřejmé, že Stavka chce stáhnout 2. armádu za obrannou linii dolního Narevu bez jakéhokoliv tlaku ze strany nepřítele a zároveň nechává armády frontu roztažey v délce více než 350 ver., což při 430 tisíc mužích znamená kordónové rozložení. Dav takové podrobná směrnice frontu, Stavka mění velitele gen. Žilinskogo a navrhuje jeho nástupce gen. Ruzskogo, velitele 3 armády.

K 1. (14.) září armády Jihozápadního frontu skoro vyplnily direktivu z 29. srpna. (11. září), podle které měly: 1) 9. armáda - obsadit ústí řeky Sanu, přepravit se přes řeku a opevnit se na řece Leng;
2) 4. armáda - dosáhnout řeky Tanev;
3) 5. armáda - obsadit oblast Zamch–Nemirov;
4) 3. armády - dosáhnout linie Nemirov–Javorov a
5) 8. armády - dosáhnout linie Javorov–Mikolaev.
Z tohoto zřejmě, že pronásledování nepřítele bylo vedeno po etapách, počítaje s oslabením sil a únavou vojsk po dlouhotrvajícího bojích. Velitel navrhoval pro etapy postupu linie, vhodné pro obranu nebo odpočinek.

Je zřejmě, že Stavka neměla přesného plánu pro nejbližší období. Fronty, rozdělené mezerou cca 200 verst, působí na samostatných bojištích, pokládaje své bojiště za hlavní.

(Схема № 1) Schéma: 1

(Схема № 2) Schéma: 2

Schéma: 3

Armády Jihozápadního frontu pokračovaly v útok a pronásledovaly nepřítele. Velitel frontu ve své směrnici z 31. srpna (13. září) určil nové úkoly:
1) 9. armáda dosáhne linie Tarnobržeg - Nisko,
2) 4. - dosáhne řeky San na úseku Nisko-Ležajsk a zajistí přepravy u Ulanuv n Kržešov,
3) 5. - obsadí postavení na linii Rožanec k železnici Ljubačuv - Jaroslav;
4) 3. - obsadí linii Ljubačuv- Javorov, zabezpečujíce cesty na Rava Russkaja,
5) 8. - obsadí oblast Sadova-Višnja- Komarno a opevní Lvov.
Tato směrnice určuje zastávku na liniích výhodných pro obranu. Pronásledování nepřítele jakoby pozastavuje, pro nedostatek čerstvých sil. Armády začaly dostávat posily, ale většina jich přicházela bez pušky. Znovu potvrzené nařízení o sběru zbraní stanovujezvláštní oddíly, které se postupem času stávají stálými.

Rakouské velení nejprve předpokládalo zastavit se na linii dolního Sanu, ale po poradách s německým velením schválilo nový plán a armády dostaly rozkaz pokračovat v ústupu zadržujíce nepřítele zadními voji pouze v krajních případech.

9. armáda 1. (14.) a 2. (15.) září se částečně za boje přepravila přes řeku San. Předvoje armády postupovaly k řece Leng, a hlavní síly vyčkávaly přepravy trénu. 1,5 divize bylo nasměrováno k Sandomiru a městu bylo večer 2. (15.) září obsazeno. Ve městě bylo dobyto 10 děl a 1500 zajatcůÚtok 4 armády byl ztížen lesnato-bažinatou oblastí řeky Taněv. Největší pottíže potkaly granátnický sbor, který se měl posunout na linii druhých sborů armády. Některé části dokončili přechod až ráno následujícího dne. Proto k řece San došel pouze předvoj gardového sboru, který zaútočil na zadní voj nepřítele u Kržešova, srazil ho a obsadil málo poškozený most. 5. a 3. armáda v tyto dna zůstávaly na místě, a útok 8. armády se ukázal obtížným z důvodu špatných cest, vojska byly nuceny zastavovat se, vyčkávat trénů. K večeru 2. (15.) září předvoje armády dosáhly linie Sadova Višnja–Konjuški Semenovskie.

(Схема № 4) Schéma: 4

(Схема № 5).

(Схема № 6).