Jezdecké jednotky z Českých zemí

Před první světovou válkou byly jezdecké pluky už sjednoceny – nesly sice tradiční názvy (dragouni v rakouských a českých zemí a zčásti v Haliči; huláni v Haliči a husaři v Uhersku), ale jejich organizace (2 diviziony po 3 eskadronách) i výzbroj (karabina Mannlicher 1890/1895, šavle…) byla jednotná. Lišily se pouze tradiční uniformou.

Před rokem 1889 byly doplňovací obvody jezdeckých pluků stanoveny nesystematicky – měly různou velikost a nepokrývaly celé území monarchie. Od roku 1889 byly systemizovány formálně na úrovni armádních sborů: každý pluk byl doplňován z území jedné sborové oblasti (každá sborová oblast však mohla doplňovat – a často také doplňovala – několik jezdeckých pluků), reálně však byli branci k plukům přiřazování stále podle dřívějších oblastí – proto je uvádíme též.

• Doplňovací obvod: IX. sborová oblast (Josefov) (od 1889) – především Hradec Králové, Čáslav, Vysoké Mýto
• Posádkou: Pardubice, Most, Terezín, Josefov, Bohdaneč (od 1914), před tím Stanislav (od 1897), Terezín (od 1877)
• Zařazení: 9. jezdecká brigáda – 5. jezdecká divize (IX. sbor)
• Složení: českojazyční 48 %, německojazyční 46 %

• Doplňovací obvod: VIII. sborová oblast (Praha) (od 1889) – především Praha, Beroun, Benešov
• Posádkou: Tarnopol, Czortkow, Trembowla, Zaleszczyki (od 1914?), před tím Tarnopol (od 1898), Wiener Neustadt (od 1884)
• Zařazení 1914: 15. jezdecká brigáda – 8. jezdecká divize (XI. sbor)
• Složení: českojazyční 61 %, německojazyční 26 %

• Doplňovací obvod: II. sborová oblast (Vídeň) (od 1889) – především Brno, Jihlava, Znojmo, Šumperk
• Posádkou: Przemyśl, Hruszów, Jaworów, Gródek Jagielloński (od 1912), před tím Brno (od 1908), Enns (od 1897), Brno (od 1886)
• Zařazení 1914: 5. jezdecká brigáda – 6. jezdecká divize (X. sbor)
• Složení: českojazyční 61 %, německojazyční 38 %

• Doplňovací obvod: VIII. sborová oblast (Praha) (od 1889) – především Plzeň, Cheb
• Posádkou: Stanislav, Kolomea (od 1912), před tím Brandýs n. Labem (od 1890), Vídeň (od 1884)
• Zařazení 1914: 13. jezdecká brigáda – 8. jezdecká divize (XI. sbor)
• Složení: českojazyční 50 %, německojazyční 50 %

• Doplňovací obvod: IX. armádní sbor (Josefov) (od 1889) – především Terezín, Chomutov, Turnov
• Posádkou: Jaroslaw, Radymno (od 1911), před tím Przemyśl (od 1903), Pardubice (od 1885)
• Zařazení 1914: 5. jezdecká brigáda – 6. jezdecká brigáda (X. sbor)
• Složení: českojazyční 58 %, 42 % ostatní

• Doplňovací obvod: VIII. armádní sbor (Praha) (od 1893)
• Posádkou: Kraków, Zakrzówek, Podgórze, Kobieszyn (od 1914 nebo 1910?), před tím Olomouc (od 1898), Tarnopol (od 1882)
• Zařazení 1914: 11. jezdecká brigáda – 7. jezdecká divize (armádní skupina Kummer)
• Složení: českojazyční 62 %, německojazyční 29 %

• Doplňovací obvod: II. armádní sbor (Vídeň) (od 1890) – především Morava
• Posádkou: Brno, Hodonín (od 1912), před tím Sremska Mitrovica (od 1906), Stockeraou (od 1896), Gródek (od 1889)
• Zařazení 1914: 10. jezdecká brigáda – 3. jezdecká divize (II. sbor)
• Složení: českojazyční 90 %, 10 % ostatní

• Doplňovací obvod: IX. sborová oblast (Josefov) (od 1889)
• Posádkou: Pardubice (od 1914), před tím Przemyśl (od 1894), Jaroslav (od 1893), Kraków (od 1888)
• Zařazení 1914: 9. jezdecká brigáda – 9. jezdecká (IX. sbor)
• Složení: českojazyční 65 %, německojazyční 35 %

• Doplňovací obvod: I. armádní sbor (Kraków) (od 1889) – především Opava, Kroměříž, Olomouc, Těšín
• Posádkou: Olomouc, Bzenec, Přerov (od 1910), před tím Krakov (od 1892), Olomouc (od 1889)
• Zařazení 1914: 20. jezdecká brigáda – 7. jezdecká divize (I. sbor)
• Složení: českojazyční 50 %, německojazyční 40 %

• Doplňovací obvod: IX. armádní sbor (Josefov) (od 1889) – především Mladá Boleslav, Jičín
• Posádkou: Klatovy, Stříbro, Horšovský Týn, Stod (od 1903), před tím Deutschlandsberg (od 1895), Wien (od 1890), Brandýs n. Labem (od 1871)
• Zařazení 1914: 1. jezdecká brigáda – 9. jezdecká divize (VIII. sbor)
• Složení: českojazyční 51 %, německojazyční 48 %

• Doplňovací obvod: VIII. armádní sbor (Praha) (od 1889) – především Jindřichův Hradec, Plzeň, Budějovice
• Posádkou: Brandýs n. Labem (od 1912), před tím Stanislav (od 1903), Klatovy (1885)
• Zařazení 1914: 1. jezdecká brigáda – 9. jezdecká divize (VIII. sbor)
• Složení: českojazyční 59 %, německojazyční 29 %

• Doplňovací obvod: II. armádní sbor (Vídeň) (od 1891)
• Posádkou: Żolkiew, Lvov (6. eskadrona), před tím Brno (od 1897), Enns (od 1892), Wels (od 1891)
• Zařazení 1914: 21. jezdecká brigáda – 4. jezdecká divize (IX. sbor)
• Složení: českojazyční 85 %, 15 % ostatní

• Doplňovací obvod: II. sborová oblast (Vídeň) (od 1889) – především Vídeň a okolí
• Posádkou: Wien, Gross-Enzersdorf (od 1910), před tím Gross Enzersdorf, Bialsko, Kraków (od 1903), Kraków (od 1896), Stockerau (od 1888)
• Zařazení: 17. jezdecká brigáda – 3. jezdecká divize (II. sbor)
• Složení: německojazyční 97 %

• Doplňovací obvod: IX. sborová oblast (Litoměřice)
• Posádkou: Vysoké Mýto
• Zařazení: 1. a 2. eskadrona – 26. LITD; 3. a 4. eskadrona – 29. ITD; 5. a 6. eskadrona – 10. ITD
• Složení: českojazyční 58 %, 42 % ostatní

• Doplňovací obvod: VIII. sborová oblast (Praha)
• Posádkou: Wels
• Zařazení: 1. a 2. eskadrona – 3. ITD; 3. a 4. eskadrona – 8. ITD; 5. a 6. eskadrona – 44. LITD
• Složení: německojazyční 60 %, českojazyční 30 %

• Doplňovací obvod: I. sborová oblast (Kraków)
• Posádkou: Olomouc
• Zařazení: 1. a 2. eskadrona – 5. ITD; 3. a 4. eskadrona – 12. ITD; 5. a 6. eskadrona – 46. LITD
• Složení: polskojazyční 85 %, 15 % ostatní

• Doplňovací obvod: II. sborová oblast (Wien)
• Posádkou: Stockerau
• Zařazení: 1. a 2. eskadrona – 4. ITD; 3. a 4. eskadrona – 25. ITD; 5. a 6. eskadrona – 13. LITD
• Složení: německojazyční 97 %, 3 % ostatní