odvody
Differences
This shows you the differences between two versions of the page.
| Both sides previous revisionPrevious revisionNext revision | Previous revision | ||
| odvody [2019/12/05 11:59] – signumbelli1914 | odvody [2024/01/25 22:11] (current) – signumbelli1914 | ||
|---|---|---|---|
| Line 3: | Line 3: | ||
| Všeobecná povinná vojenská služba byla v Rakousku-Uhersku zavedena roku 1868 (to mělo cca 41 milionů obyvatel). Týkala se veškeré mužské populace ve věku 19--42 let. | Všeobecná povinná vojenská služba byla v Rakousku-Uhersku zavedena roku 1868 (to mělo cca 41 milionů obyvatel). Týkala se veškeré mužské populace ve věku 19--42 let. | ||
| - | Před odvodní komise se každým rokem dostavilo cca 450 000 mužů (platí pro období těsně před rokem 1914). | + | Podle branného zákona z roku 1889 byl počet zařazených do armády každého roku omezen na 125 500 mužů -- 103 000 mužů pro společnou armádu a 10 000 pro Landwehr a 12 500 pro honvéd((ZDENĚK JINDRA: Kardinální problém Rakousko-Uherska za Velké války 1914–1918: |
| + | |||
| + | V roce 1902 byl přijat nový branný zákon, podle něhož měl počet rekrutů vzrůst na 155 000 ročně, ale nebyl schválen uherskou sněmovnou; v letech 1908-1910 činil cca 135 000, pak zřejmě vzrostl na těch cca 150 000. Podle nového branného zákona z roku 1912 měl vzrůst na 181 000 (1912), 206 000 (1913), resp. 217 000 (1914)((https:// | ||
| + | |||
| + | Před odvodní komise se každým rokem dostavilo cca 450 000 mužů (platí pro období těsně před rokem 1914). | ||
| Roční kontingenty pro prezenční službu byly v porovnání s ostatními mocnostmi nízké, a to ze dvou důvodů: | Roční kontingenty pro prezenční službu byly v porovnání s ostatními mocnostmi nízké, a to ze dvou důvodů: | ||
| * byly stanovovány vždy na 10 let dopředu v rámci prodlužování rakousko-uherského vyrovnání a nutnost souhlasu ze strany uherských politiků se stávala jejich nejsilnější zbraní při jednáních o podmínkách prodloužení vyrovnání (poslední navýšení před válkou proběhlo v roce 1889, od kterého roku platily ty stejné kontingenty až po rok 1912, kdy byly navýšeny a snížena délka prezenční služby na dva roky, ovšem s platností od roku 1914, tedy před válkou se již nestihlo projevit) | * byly stanovovány vždy na 10 let dopředu v rámci prodlužování rakousko-uherského vyrovnání a nutnost souhlasu ze strany uherských politiků se stávala jejich nejsilnější zbraní při jednáních o podmínkách prodloužení vyrovnání (poslední navýšení před válkou proběhlo v roce 1889, od kterého roku platily ty stejné kontingenty až po rok 1912, kdy byly navýšeny a snížena délka prezenční služby na dva roky, ovšem s platností od roku 1914, tedy před válkou se již nestihlo projevit) | ||
| * rakousko-uherská monarchie trpěla chronickým nedostatkem finančních prostředků na armádu. | * rakousko-uherská monarchie trpěla chronickým nedostatkem finančních prostředků na armádu. | ||
| - | |||
| - | Podle branného zákona z roku 1889 byl počet zařazených do armády každého roku omezen na cca 103 000 mužů pro společnou armádu a 31 000 pro Landwehr a honvéd((Prit Buttar: Collision of Empires, str. 70.)). | ||
| - | |||
| - | Do roku 1914 vzrostl počet mužů v Předlitavsku zařazených do prezenční služby postupně na 115 000 (počet obyvatel vzrostl na 52 milionů). | ||
| Všechny jednotky rakousko-uherské armády byly doplňovány na teritoriálním základě, tedy každá jednotka rakousko-uherské armády měla určen doplňovací obvod skládající se z několika sousedících politických okresů (s výjimkou speciálních a některých technických jednotek, které se doplňovaly z celého území státu). Důstojníci byli běžně zařazováni k jednotce mimo svou domovskou oblast, což však platí tím více, čím vyšší byla důsltojnická hodnost -- zatímco vysoký důstojník mohl sloužit u libovolné jednotky a během své kariéry ji několikrát změnil, nižší důstojníci (a obzvláště záložní důstojníci) zpravidla sloužili u své vlastní jednotky nebo aspoň u jednotky tvořené vojáky stejné národnosti. | Všechny jednotky rakousko-uherské armády byly doplňovány na teritoriálním základě, tedy každá jednotka rakousko-uherské armády měla určen doplňovací obvod skládající se z několika sousedících politických okresů (s výjimkou speciálních a některých technických jednotek, které se doplňovaly z celého území státu). Důstojníci byli běžně zařazováni k jednotce mimo svou domovskou oblast, což však platí tím více, čím vyšší byla důsltojnická hodnost -- zatímco vysoký důstojník mohl sloužit u libovolné jednotky a během své kariéry ji několikrát změnil, nižší důstojníci (a obzvláště záložní důstojníci) zpravidla sloužili u své vlastní jednotky nebo aspoň u jednotky tvořené vojáky stejné národnosti. | ||
| Line 18: | Line 18: | ||
| \\ | \\ | ||
| [[http:// | [[http:// | ||
| + | \\ | ||
| + | [[posadky|Posádková města jednotek]] | ||
odvody.1575543578.txt.gz · Last modified: by signumbelli1914
