celkovy_prehled_udalosti
Differences
This shows you the differences between two versions of the page.
| Both sides previous revisionPrevious revisionNext revision | Previous revision | ||
| celkovy_prehled_udalosti [2022/09/15 21:46] – [Třetí bitva na Soči (18.10.-3.11.1915)] signumbelli1914 | celkovy_prehled_udalosti [2025/01/14 22:02] (current) – [Okupace Ukrajiny (březen 1918 - listopad 1918)] signumbelli1914 | ||
|---|---|---|---|
| Line 85: | Line 85: | ||
| Pět dní po zahájení ofenzivy měly do boje navíc zasáhnout dvě bulharské armády -- jedna měla podpořit postup německé 11. armády útokem ve středním Srbsku směrem na Niš (válečné sídlo srbské vlády), druhá pak postupem do Makedonie na jihu země přehradit srbským armádám ústupovou cestu na jih do Řecka. Srbské vedení si bylo dobře vědomo své zoufalé situace. Bulharsko v září zahájilo mobilizaci a Dohoda se všemožně snažila na poslední chvíli zabránit jeho vstupu do války -- to se jí však již nemohlo podařit. Navíc Řecko, které bylo Srbsku podle spojenecké smlouvy v případě napadení Bulharskem povinno přijít na pomoc, se rozhodlo závazek nesplnit (neboť ten předvídal lokální konflikt, nikoliv to, že by takový krok znamenal vstup do války mezi evropskými velmocemi) -- i to se Dohoda snažila dotlačit ke změně tohoto postoje a dokonce na území (stále neutrálního) Řecka vylodila své jednotky u Soluně; ani ty ale nemohly Srbsku reálně nijak pomoci. | Pět dní po zahájení ofenzivy měly do boje navíc zasáhnout dvě bulharské armády -- jedna měla podpořit postup německé 11. armády útokem ve středním Srbsku směrem na Niš (válečné sídlo srbské vlády), druhá pak postupem do Makedonie na jihu země přehradit srbským armádám ústupovou cestu na jih do Řecka. Srbské vedení si bylo dobře vědomo své zoufalé situace. Bulharsko v září zahájilo mobilizaci a Dohoda se všemožně snažila na poslední chvíli zabránit jeho vstupu do války -- to se jí však již nemohlo podařit. Navíc Řecko, které bylo Srbsku podle spojenecké smlouvy v případě napadení Bulharskem povinno přijít na pomoc, se rozhodlo závazek nesplnit (neboť ten předvídal lokální konflikt, nikoliv to, že by takový krok znamenal vstup do války mezi evropskými velmocemi) -- i to se Dohoda snažila dotlačit ke změně tohoto postoje a dokonce na území (stále neutrálního) Řecka vylodila své jednotky u Soluně; ani ty ale nemohly Srbsku reálně nijak pomoci. | ||
| - | Srbská 2. armáda musela být proto přesunuta na východní hranici země. Srbská 1. armáda byla umístěna v severozápadní části země, kde také Srbové očekávali hlavní útok nepřítele přes Drinu a především Sávu. Srbská | + | Srbská 2. armáda musela být proto přesunuta na východní hranici země. Srbská 1. armáda byla umístěna v severozápadní části země, kde také Srbové očekávali hlavní útok nepřítele přes Drinu a především Sávu. Srbská |
| === Vpád do Srbska (6.-28.10. 1915) === | === Vpád do Srbska (6.-28.10. 1915) === | ||
| Line 94: | Line 94: | ||
| Zatímco bulharská 1. armáda na severu nedosáhla zpočátku žádného úspěchu, bulharská 2. armáda na jihu postoupila do Makedonie a velice rychle odřízla spojení se Soluní, kde se v této době vyloďovaly každým dnem další a další jednotky Dohody, představující jedinou naději na záchranu Srbska. To donutilo srbské velení odeslat do Makedonie posily ze severní fronty. Na té zároveň německé a rakousko-uherské síly zahájily 18.10. koordinovanou všeobecnou ofenzivu směřující do nitra země. Německá 11. armáda na hlavním směru postupovala po obou březích Moravy a tlačila srbské jednotky dále na jih, rakousko-uherská 3. armáda postupovala pomaleji a kryla, byť chvílemi nepříliš účinně, její pravé křídlo. (OULK3 - [[http:// | Zatímco bulharská 1. armáda na severu nedosáhla zpočátku žádného úspěchu, bulharská 2. armáda na jihu postoupila do Makedonie a velice rychle odřízla spojení se Soluní, kde se v této době vyloďovaly každým dnem další a další jednotky Dohody, představující jedinou naději na záchranu Srbska. To donutilo srbské velení odeslat do Makedonie posily ze severní fronty. Na té zároveň německé a rakousko-uherské síly zahájily 18.10. koordinovanou všeobecnou ofenzivu směřující do nitra země. Německá 11. armáda na hlavním směru postupovala po obou březích Moravy a tlačila srbské jednotky dále na jih, rakousko-uherská 3. armáda postupovala pomaleji a kryla, byť chvílemi nepříliš účinně, její pravé křídlo. (OULK3 - [[http:// | ||
| - | Po 20.10. se podařilo konečně i rakouským domobraneckým jednotkám v Bosně překročit Drinu (jejich pomocný úder byl plánován od počátku ofenzivy, ale všechny pokusy o něj byly dosud srbskými jednotkami úspěšně odraženy) a jednotky srbské 1. armády se začaly stahovat ze severovýchodu | + | Po 20.10. se podařilo konečně i rakouským domobraneckým jednotkám v Bosně překročit Drinu (jejich pomocný úder byl plánován od počátku ofenzivy, ale všechny pokusy o něj byly dosud srbskými jednotkami úspěšně odraženy) a jednotky srbské 1. armády se začaly stahovat ze severozápadu |
| Zatímco německá 11. armáda systematicky postupovala za srbskými jednotkami stahujícími se na jih údolím Moravy, rakouská 3. armáda bojovala s velkými logistickými potížemi a postup jejího pravého křídla, které mělo za úkol pokud možno obklíčit srbské síly stahující se ke Kragujevaci, | Zatímco německá 11. armáda systematicky postupovala za srbskými jednotkami stahujícími se na jih údolím Moravy, rakouská 3. armáda bojovala s velkými logistickými potížemi a postup jejího pravého křídla, které mělo za úkol pokud možno obklíčit srbské síly stahující se ke Kragujevaci, | ||
| Line 618: | Line 618: | ||
| Plán protiútoku předpokládal, | Plán protiútoku předpokládal, | ||
| - | === Německo-rakouský protiútok u Lucku (16.-3.7.1916) === | + | === Německo-rakouský protiútok u Lucku (16.6.-3.7.1916) === |
| Protiútok u Lucku byl zahájen 16.6. po celé délce oblouku fronty, který ruským postupem vznikl -- od severního křídla rakouské 1. armády, přes (zbytky) rakouské 4. armády po německou skupinu Marwitz (která měla být hlavní údernou silou), německou skupinu Bernhardi a německý sbor Fath (obsahující však i rakouské jednotky, např. 4 ITD). Početní převahu však německo-rakouské síly ani po posílení o několik divizí (z italské, makedonské a západní fronty) na tomto úseku nezískaly, ruské zálohy byly stále početnější. Rakouská 1. armáda byla navíc na jeho počátku pod ruským tlakem a zatímco její levé křídlo mělo útočit, její pravé křídlo naopak ustupovalo. Levé křídlo rakouské 1. armády ani jezdecké jednotky mezi ní a rakouskou 4. armádou nebyly první den ofenzivy schopny postoupit a nevelké území, které se jim povedlo získat, většinou ještě během dne ztratily. Jednotky rakouské 4. armády a skupiny Marwitz na hlavním směru útoku postoupily během dne o 7--10 km, nalevo od nich však skupina Bernhardi jen stěží udržela linii Stochodu, protože její plánovaný postup se střetl s postupem silných oddílů ruské 8. armády, které vyrazily na Kovel. Bylo zřejmé, že protiútok se nerozvíjí směrem k rozhodujícímu vítězství, | Protiútok u Lucku byl zahájen 16.6. po celé délce oblouku fronty, který ruským postupem vznikl -- od severního křídla rakouské 1. armády, přes (zbytky) rakouské 4. armády po německou skupinu Marwitz (která měla být hlavní údernou silou), německou skupinu Bernhardi a německý sbor Fath (obsahující však i rakouské jednotky, např. 4 ITD). Početní převahu však německo-rakouské síly ani po posílení o několik divizí (z italské, makedonské a západní fronty) na tomto úseku nezískaly, ruské zálohy byly stále početnější. Rakouská 1. armáda byla navíc na jeho počátku pod ruským tlakem a zatímco její levé křídlo mělo útočit, její pravé křídlo naopak ustupovalo. Levé křídlo rakouské 1. armády ani jezdecké jednotky mezi ní a rakouskou 4. armádou nebyly první den ofenzivy schopny postoupit a nevelké území, které se jim povedlo získat, většinou ještě během dne ztratily. Jednotky rakouské 4. armády a skupiny Marwitz na hlavním směru útoku postoupily během dne o 7--10 km, nalevo od nich však skupina Bernhardi jen stěží udržela linii Stochodu, protože její plánovaný postup se střetl s postupem silných oddílů ruské 8. armády, které vyrazily na Kovel. Bylo zřejmé, že protiútok se nerozvíjí směrem k rozhodujícímu vítězství, | ||
| Line 818: | Line 818: | ||
| 17.3.1918 dostaly tedy rakouské jednotky na Ukrajině za úkol zajistit železniční tratě vedoucí z Krymu do Charkova a k zajištění této operace okupovat celé území oblastí Cherson a Jekatěrinoslav. První rakouské jednotky vyrazily z Oděsy 19.3. a 21.3. dorazily k Chersonu, kde byly shromážděny jednotky Rudé armády, připravené k odporu. Rakousko-uherským silám se sice podařilo rychle zmocnit nádraží, ale následně v jejich týlu došlo ke vzpouře v Nikolajewu, která je odřízla od Oděsy. Ukázalo se, že je nutno nejdříve systematicky zajistit obsazené území, a na Ukrajinu byly vyslány další posily včetně těžkého dělostřelectva. Zároveň se německé a rakouské vedení konečně dohodlo na definitivním rozdělení sfér vlivu na Ukrajině -- Rakousku připadly oblasti Podolská, Chersonská a Jekatěrinoslavská, | 17.3.1918 dostaly tedy rakouské jednotky na Ukrajině za úkol zajistit železniční tratě vedoucí z Krymu do Charkova a k zajištění této operace okupovat celé území oblastí Cherson a Jekatěrinoslav. První rakouské jednotky vyrazily z Oděsy 19.3. a 21.3. dorazily k Chersonu, kde byly shromážděny jednotky Rudé armády, připravené k odporu. Rakousko-uherským silám se sice podařilo rychle zmocnit nádraží, ale následně v jejich týlu došlo ke vzpouře v Nikolajewu, která je odřízla od Oděsy. Ukázalo se, že je nutno nejdříve systematicky zajistit obsazené území, a na Ukrajinu byly vyslány další posily včetně těžkého dělostřelectva. Zároveň se německé a rakouské vedení konečně dohodlo na definitivním rozdělení sfér vlivu na Ukrajině -- Rakousku připadly oblasti Podolská, Chersonská a Jekatěrinoslavská, | ||
| - | Po osvobození posádky Nikolajewa mohl být tedy obnoven postup na východ a Cherson byl znovu dobyt 4.--5.4. Následovalo postupné obsazení celého území západně od Dněpru, které vyvrcholilo obsazením Nikopole 12.4., a ve druhé půli dubna postup do Doněcké oblasti až po Mariupol (zatímco německé jednotky na počátku května obsadily Krym včetně Sevastopolu). (OULK 7 - [[http:// | + | Po osvobození posádky Nikolajewa mohl být tedy obnoven postup na východ a Cherson byl znovu dobyt 4.--5.4. Následovalo postupné obsazení celého území západně od Dněpru, které vyvrcholilo obsazením Nikopole 12.4., a ve druhé půli dubna postup do Doněcké oblasti až po Mariupol (zatímco německé jednotky na počátku května obsadily Krym včetně Sevastopolu). (OULK 7 - [[http:// |
| - | Do konce května byla celá rakouská zájmová oblast vojensky zajištěna, | + | Do konce května byla celá rakouská zájmová oblast vojensky zajištěna, |
| + | |||
| + | === Okupace Ukrajiny === | ||
| + | |||
| + | Během léta pokračovaly střety s partyzánskými oddíly (z pohledu okupačních mocností byli všichni považováni za " | ||
| + | |||
| + | === Konec okupace === | ||
| + | |||
| + | V souvislosti s rozpadem balkánské fronty v říjnu 1918 dostala rakousko-uherská Východní armáda rozkaz odeslat část svých sil do zázemí a vyklidit nejvýchodnější okupované území Ukrajiny (Jekatěrinoslavskou gubernii). Ještě dříve než k tomu došlo, armáda se doslova rozplynula – jako první přišly s požadavkem na návrat do Uherska na konci října maďarské jednotky (podobně jako na italské frontě), brzy je však v touze vrátit se domů následovaly všechny ostatní národnosti. | ||
| + | |||
| + | Vojáci odmítli poslušnost svým velitelům (některé internovali), | ||
| - | === Okupace jižní Ukrajiny === | ||
| - | Situace v zemi byla i po okupaci německými a rakouskými jednotkami nadále chaotická. Rakouské velení v polovině května vytvořilo ze svých jednotek na východě " | ||
| ===== Italská/ | ===== Italská/ | ||
| Po vypuknutí války byla ke střežení hranic s Itálií - považovanou za trochu nespolehlivého spojence - vytvořena armádní skupina GdK Rohr, která se skládala z domobrany a různých dalších, do velké míry improvizovaných jednotek. Do 20.9.1914 - kdy se očekával možný italský útok proti Rakousku-Uhersku - jí byly podřízeny také pochodové prapory tří přilehlých sborových oblastí, což její sílu poněkud zvýšilo; po tomto datu však byly odeslány na frontu ke svým mateřským jednotkám a síla skupiny Rohr až do konce roku setrvale klesala odesíláním nejbojeschopnějších jednotek (zpravidla domobraneckých) a dělostřeleckých baterií do Bosny (průnik Srbů v říjjnu 1914), resp. na ruskou frontu. Na počátku roku 1915 síla skupiny GdK Rohr dosáhla svého minima - poté začala v reakci na čím dál otevřenější příklon Itálie k Dohodě opět stoupat. | Po vypuknutí války byla ke střežení hranic s Itálií - považovanou za trochu nespolehlivého spojence - vytvořena armádní skupina GdK Rohr, která se skládala z domobrany a různých dalších, do velké míry improvizovaných jednotek. Do 20.9.1914 - kdy se očekával možný italský útok proti Rakousku-Uhersku - jí byly podřízeny také pochodové prapory tří přilehlých sborových oblastí, což její sílu poněkud zvýšilo; po tomto datu však byly odeslány na frontu ke svým mateřským jednotkám a síla skupiny Rohr až do konce roku setrvale klesala odesíláním nejbojeschopnějších jednotek (zpravidla domobraneckých) a dělostřeleckých baterií do Bosny (průnik Srbů v říjjnu 1914), resp. na ruskou frontu. Na počátku roku 1915 síla skupiny GdK Rohr dosáhla svého minima - poté začala v reakci na čím dál otevřenější příklon Itálie k Dohodě opět stoupat. | ||
| Line 940: | Line 948: | ||
| Po zkušenostech z první, a především z druhé sočské bitvy byly na sočskou frontu - především na Kras - dopraveny vrtací soupravy, které měly za úkol zefektivnit budování obranných pozic a vylepšit jejich výslednou kvalitu. Ačkoliv dlouhá pauza mezi 2. a 3. bitvou poskytla obráncům velmi vítanou možnost doplnit jednotky, z nichž mnohé byly po skončení druhé bitvy zcela rozbité, vrátit na tabulkové početní stavy se podařilo jen oddíly nasazené severně od Vipavské doliny; jednotky na doberdobské planině měly ještě v okamžiku začátku třetí bitvy na Soči podstav celkem o 27 000 mužů. Navíc v důsledku odeslání některých jednotek na jiné fronty (8. ID do Tyrolska, kde měla nahradit německý Alpenkorps, 57. a 59. ID na Balkán) bylo i přes příjezd posil (60 IBrig na gorické předmostí okolo Sabotinu, 106. LdstID na jižní křídlo VII. sboru k Redipuglii, 28 ID namísto 57. a 59. ID na jižní křídlo celé fronty k Monfalcone) bylo na začátku října na sočské frontě k dispozici méně jednotek než na konci druhé bitvy na Soči. Vzrostl ale počet dělostřelectva (ze 462 hlavní na konci druhé bitvy na 604 na začátku třetí). Kritický Sektor III na Krasu byl rozdělen na severnější IIIa (VII. sbor) a jižnější IIIb (III. sbor). | Po zkušenostech z první, a především z druhé sočské bitvy byly na sočskou frontu - především na Kras - dopraveny vrtací soupravy, které měly za úkol zefektivnit budování obranných pozic a vylepšit jejich výslednou kvalitu. Ačkoliv dlouhá pauza mezi 2. a 3. bitvou poskytla obráncům velmi vítanou možnost doplnit jednotky, z nichž mnohé byly po skončení druhé bitvy zcela rozbité, vrátit na tabulkové početní stavy se podařilo jen oddíly nasazené severně od Vipavské doliny; jednotky na doberdobské planině měly ještě v okamžiku začátku třetí bitvy na Soči podstav celkem o 27 000 mužů. Navíc v důsledku odeslání některých jednotek na jiné fronty (8. ID do Tyrolska, kde měla nahradit německý Alpenkorps, 57. a 59. ID na Balkán) bylo i přes příjezd posil (60 IBrig na gorické předmostí okolo Sabotinu, 106. LdstID na jižní křídlo VII. sboru k Redipuglii, 28 ID namísto 57. a 59. ID na jižní křídlo celé fronty k Monfalcone) bylo na začátku října na sočské frontě k dispozici méně jednotek než na konci druhé bitvy na Soči. Vzrostl ale počet dělostřelectva (ze 462 hlavní na konci druhé bitvy na 604 na začátku třetí). Kritický Sektor III na Krasu byl rozdělen na severnější IIIa (VII. sbor) a jižnější IIIb (III. sbor). | ||
| - | Po velmi výrazném neúspěchu prvního náporu proti rakousko-uherským pozicím v první a druhé bitvě na Soči i v letních bojích na horské frontě byla italská armáda zle pošramocena a její vrchní velitel byl přesvědčen, | + | Po velmi výrazném neúspěchu prvního náporu proti rakousko-uherským pozicím v první a druhé bitvě na Soči i v letních bojích na horské frontě byla italská armáda zle pošramocena a její vrchní velitel byl přesvědčen, |
| + | |||
| ==== Čtvrtá bitva na Soči (10.11.-2.12.1915) ==== | ==== Čtvrtá bitva na Soči (10.11.-2.12.1915) ==== | ||
celkovy_prehled_udalosti.1663271200.txt.gz · Last modified: 2022/09/15 21:46 by signumbelli1914